Jeseníky - 13. - 15.5.05

Pátek

Z původně silné početné sestavy jsem nakonec zůstal akorát já a Jakub s Martinou, Jirka prý dorazí v sobotu. Odpolední odjezd jsme tedy posunuli už na jedenáctou dopoledne, protože Jakub už si vzal na pátek stejně dovolenou, tak na co čekat. Sraz v 11 hodin před Hypernovou. Přijel jsem už ve 3/4, Jakub stejně vždycky dorazí dřív, aspoň nebude muset čekat. Nakonec čekám, čekám, už je po jedenáctý a najednou telefon. No, takže jsem to spletl já, sraz byl u mě doma :-) (skleróza už je zřejmě v dost pokročilém stádiu, domlouvali jsme se totiž včera).

Cesta ubíhá v pohodě, dokonce počasí nám přeje a skoro celou cestu svítí sluníčko. Když přejíždíme Červenohorské sedlo, teplota razantně padá a taky se zatahuje obloha. Serpentiny vypadají lákavě, ale povrch silnice už asi neviděl silničáře několik let. Přijíždíme do kempu u Vrbna pod Pradědem (asi jediný kemp v okolí otevřený v půlce května). Na recepci si na nás hned vzpomněli, že už jsme tam zavítali vloni (zřejmě nezapomenutelný zážitek). Protože v noci ještě mrzne, docela jednoduše jsme se nechali přemluvit na chatku místo stanu. Navíc cena (po slevě) na celý víkend včetně poplatku městu a parkovného byla 150Kč. Vybalujeme věci a hurá do kuchyňky na gulášovou polévku. Přesunujeme se do hospody ve vesnici nad kempem, kde to po pár pivech balíme. Směr diskotéka ve Vrbně. První diskotéka je prázdná a tak volíme druhou alternativu. Dvě hodiny ráno, dobrou noc.

Sobota

V devět ráno budíček (Martina bušící na okno). Pouštím mobil, před chvílí psal Jirka, že vyjíždí z Ústí. Počkáme s výletem na něj, stejně jsme všichni jak praštěný kladivem. Polívka a kafe nás ale rovnají do normálních kolejí. Přijíždí Jirka, takže chvíli pokecáme a jedem se podívat na Praděd. Na spodním parkovišti je závora a v budce několik chlapů. Slejzám z motorky a jdu zjistit, jak to vlastně je. Povolení ke vjezdu na horní parkoviště je 90Kč. Když mě chlap viděl, jak jsem vytřeštil oči, hbitě dodal, že za 1/4 hodiny jede autobus, který nás tam za pár korun vyveze. Pak si nás ale ještě jednou změřil a při pohledu na motooblečení, helmy v ruce atd. pochopil, že do autobusu nás asi těžko dostane. 'Když tam nebudete dlouho, tak teda jeďte!'

Stoupáme silnicí plnou písku a už se začíná objevovat první sníh. Na Ovčárně už je ho víc než dost, takže si vychutnáváme letošní poslední koulování. Vyfotit a mažem zpátky. Projedem si ještě malý okruh skrz Bruntál a vracíme se ke kempu. Kousek od kempu si dáváme hospodě pozdní oběd. Pak už následuje pivní program, podobný včerejšímu.

Neděle

Probouzím se nečekaně už před sedmou a čekám kdo se první přidá. V osm už jsme všichni na nohou. Zhodnocujeme úspěšný víkend, následuje kafe, jídlo a sbalení. Cestou domů jsme chytli pár kapek, ale to snad nestálo ani za větu :-)